Srpen 2014

finally moved on

4. srpna 2014 v 21:09 | woop |  daily
po
3 měsících
12 dnech
jsem si konečně uvědomila, že
už nejsem zamilovaná.
a teďka to myslím vážně. no. more. feelings. for. him.
vždycky tam něco bylo a namlouvala jsem si, že ne.
ale teď, všechno je pryč.
dokážu se na něj dívat, přímo do jeho modrých očí a má myšlenka není jako dřív, nýbrž "je s tebou sranda kámo"
myslím, že teda můžem být kamarádi bez zbytečných komplikací.
konečně!!!
jako asi by mě mrzelo, kdyby se to zbytečně zkomplikovalo.
každej jsme jinej. on je spontánní, nic neřeší, má tisíc zájmů
a já jsem.. spontánní a nechávám si srát na hlavu.
ale už neee:-)

prostě musím mít nějakou hrdost, že.
ale kde je můj princ na bílém koni?

interview

3. srpna 2014 v 19:00 | woop |  trash
já: jak se cítíš?
já: jako idiot.
já: dobrá. ponaučení?
já: vždycky budu až stopadesátá volba
já: fajn. co z toho vyplývá?
já: nemá cenu plýtvat časem a energií na někom, kdo o to nestojí.

hashtag july

2. srpna 2014 v 11:55 | woop |  daily
mohla bych zhodnotit červenec.
fajn začátek. hodně času jsme strávila s (absolutně nevím, jak mu říkat) - manžílkem. a bylo to vážně fajn. sblížili jsme se mnohem více.
taky jsem šla naposledy ven s "kamarádkou" - od té doby jsem ji neviděla, nenapsaly jsme si.. konec kamarádství, i guess. co neudělá jeden kluk. (joo, když jí odjel, to jsem ji byla dobrá. ale tak teď má nymfu, tak si můžou probírat svůj sexuální život mezi sebou.)
vrátil se mi nejlepší kamarád. párkrát jsme byli venku, bylo to fajn.
pak největší překvapení července - blonďák se vrátil ze zahraničí - juhu.
pak zas odjel. pryč. (ale viděli jsme se!)
přijel taky korba.
jo a byla jsem venku s romeem, dvakrát, a snad už nepujdem.
přestěhovali jsme se.
moje narozeniny byly fajn, když se nejlepší kamarád vrátil z tábora, překvapil mě a dal mi dárek.
manžílek mi dal vtipnej dáreček.
začala jsem se učit na brigádě.
byla jsem na hokeji, byla jsem v náladě a říkala blbosti.
blonďák přijel.

neříkám, že je to nejaký super mega užasný měsíc prázdnin, ale užila jsem si jej. hodně času s manžílkem, kterého mám.. prostě ráda, vážně ráda, jako dost. až mě to samotnou děsí.
poznala jsem romea (a zjistila, že potřebuju kluka chytrého)
a další fajn věci. byly chvíle, kdy mi nebylo nejlíp, ale těch bylo minimálně.
sejde z očí, sejde z mysli se potvrdilo u blonďáka, kterýho prostě už nechcu. láska je pryč, hm.
ale jo, kámoš.

chce to ale něco novýho, nečekanýho, nějakou akci.
tak kdo ví, třeba v srpnu?