Březen 2015

time machine

2. března 2015 v 22:12 | woop |  daily
two months later.

nečekaně, neplánovaně, zčistajasna. tak nějak se dá popsat můj vztah se staříkem.
copak jsem mohla vědět, že když mi napsal, že za pár týdnů si spolu začnem? ani on, ani já jsme na to ani nepomysleli.

a přesto jsme si k sobě našli cestu.
každej (aka rodiče) to odsoudili hned zpočátku.
a co když maj pravdu a za pár týdnů nebo měsíců toho budu litovat?

nevím. nevím.

každopádně asi s ním jsem šťastná. teda, určitě. je to s ním strašně supr. zasměju se, můžu být sama sebou.
je to úplně jiný než s blonďákem.
on něco jako vyjádření citů neznal. vídali jsme se dvakrát tejdně tři hodiny. wow. byla jsem jeho tisícatá volba.
a přesto jsem ho milovala. PROČ.

(má holku mimochodem. to jsem chtěla zmínit. blonďatou, šestnáctiletou, chytrou.)
a nevím,jaké to ve mně vyvolává pocity. přeju mu to. ale mám-li být upřímná sama k sobě..
kdybych neměla staříka a nebyla s ním tak šťastná, asi bych se užírala v depresích a žárlila.
achjo. ať už jde na tu vysokou, prosím.

jak dlouho mi tohle štěstí vydrží? kdy se to pokazí? kdy na něm najdu milion chyb?
(nějaké už vím. ale přehlížím je. neměla bych. úplně cítím ten hlásek v mý hlavě, kterej mi říká, že to je prostě špatný a že to nemůže dobře skončit.)

fakt bych si přála, aby to bylo skvělý co nejdelší dobu. aby se nic neposralo. protože ho mám fakt ráda a další zlomený srdce bych už neunesla.
(není dokonalej. ale já taky ne. a jestli mě má rád tak..to stačí..ne?)