Prosinec 2015

oh and again

29. prosince 2015 v 18:00 | woop |  daily
konec roku se blíží.
a doufám, že se mi příští rok vyjasní.

v srpnu jsem udělala opileckou chybu, a stejně jsem si jen dokázala, že jsem při tom nic necítila.
takže.. v pohodě.
pak jsem ho neviděla několik měsíců, a i když jsme si psali, tak jsem si byla jistá city k V.
prostě jsem ho brala jako někoho, s kým si rozumím a to je vše.
no a teď jsme si viděli
a poprvý jsem byla smutná, že jsem z něj nebyla tak odvázaná jako vždycky
a podruhý, když zase ohromoval mý rodiče, už jsem byla pyšná
a potřetí, když jsme stáli na kopci a on mě objímal tak jsem zas myslela na to, co bylo
na to, jak jsem do něj byla zamilovaná
na to, jak mi zlomil srdce a stejně jsem ho měla ráda tolik měsíců
a když se ke mě skláněl, aby mě políbil
tak jsem tři sekundy uvažovala
protože
city byly, city jsou
ale odtáhla jsem se. naše rty se nesetkaly, i když to bylo skoro jak v nějakým filmu
podívala jsem se na něj
co vlastně chceš?
já tě nechápu
a tak jsme šli domů
objala jsem ho
a zas se neuvidíme několik měsíců, možná víc jak 3/4 roku
a já jen sedím a přemýšlím

miluju V. a jsem s ním šťastná
ale když jsem s ním jsem úplně jiný člověk, naše konverzace jsou úplně někde jinde, hluboce ho obdivuji a mám k němu fakt respekt
a jestliže teď bude v česku; někdy od září
tak...

je to děsný, že mu lžu. ale když bych řekla, jak to je, tak se zase naše spojení přeruší, a já nechci, nechci, protože to je on
a je to děsně upřímný přátelství
a probůh,
co mám dělat?